Jindřich VIII.

Jindřich VIII. byl poslední vévoda z rodu Přemyslovců vládnoucí v Čechách. Narodil se kolem roku 1010 a zemřel v roce 1055. Jeho otcem byl kníže Oldřich a matkou princezna Božena. Když byl Jindřich ještě velmi mladý, byl poslán ke dvoru císaře Jindřicha II., kde získal vzdělání a uvědomoval si význam císařského dvora. Po návratu do Čech se Jindřich aktivně zapojil do politického dění. V roce 1037 se stal českým vévodou po smrti svého bratra Jaromíra. Vévodou byl až do své smrti. Jindřich VIII. se snažil zajistit stabilitu ve své zemi a vztahy s císařem začal úzce spolupracovat. Spolu s císařem Jindřichem III. se pokoušeli prosadit sjednocení celého Svaté říše římské. Během své vlády se Jindřich podílel na mnoha vojenských taženích a snahách o rozšíření českého území. V roce 1039 porazil polské vojsko v bitvě u Krosna a ovládl Slezsko. O deset let později vedl vojenské tažení proti Uhersku a obsadil část území. Jindřich VIII. byl také patronem církevních institucí a zaměřoval se na obnovu klášterního života v Čechách. Založil klášter v Opatovicích nad Labem a zvýšil podporu církve. V roce 1054 se zúčastnil slavnostního zasvěcení baziliky sv. Víta v Praze, kterou nechal postavit na Pražském hradě. Po Jindřichově smrti přešlo vévodství na jeho bratra Břetislava I. Jindřich VIII. je dodnes považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů rodu Přemyslovců a jeho vláda byla klíčová pro další vývoj českého státu.